PRVNÍ KONTAKT S NIKONEM Z9
31.03.2022
Nikon Z9 už relativně dost lidí používá nebo se s ním alespoň seznámilo. Já měl to potěšení až nyní. Cílem článku není detailní popis všeho co fotoaparát má a tím pádem umí, ale spíše souhrn osobních postřehů a dojmů.
Z9 má několik nových funkcí, které pravděpodobně ne všichni ocení. Stejně tak i já. Upřímně, něco jako 120 sn/s mě ponechává klidným. Asi si dokáži představit využití, ale než abych se probíral tunou fotografií, zejména v případě Z9 který má velké soubory, tak si dobře rozmyslím, kdy tuto rychlost použiji a kdy ne. Spíše ne. Na focení mi stačí podstatně menší rychlost sn/s. Tuto hodnotu vnímám jako marketingový tah, nikoli něco co je praktické.
Co je vlastně Z9? Zjednodušeně by se dalo říci, že je to Z7 s vyšší snímkovací frekvencí, lepším automatickým ostřením, integrovaným vertikálním gripem, větší baterii a hlasovým záznamníkem. Proč Z7? Protože Z9 má stejné rozlišení jako Z7 která je mimochodem tři roky stará. Ano Z9 má lepší procesor, ale …
NOVINKY
Mezi zajímavostí Z9 bych zařadil to, že se jedná o první bezrcadlovku s pouze elektronickou závěrku, dotykovým LCD s horizontálním i vertikálnín náklonem a provoz má až do -10ºC. Z mého pohledu by určitě šlo dalších pár dalších vylepšit, nebo doplnit. Např. snížit hmotnost, upravit synchronizaci blesku, která je jen 1/200, doplnit chybějící regulace jasu zadního LCD atd. Určitě je toho víc, jak kladných věcí, tak záporných, ale nebudu vše vyjmenovávat a navíc ne vše používám, případně jen ve velmi omezené míře.
Respektive jednu věc si ještě neodpustím a to funkčnost starých objektivů. Z asi 360 objektivů Nikon, je přes adapter FTZ a FTZ II plně funkčních jen cca 90, tj. zhruba 25 %. Uvedená čísla nejsou má zkušenost, to říká sám Nikon. A to považuji za dost smutný konec DSLR a začátek MILC (Mirroless interchangeable-lens camera).
HLEDÁČEK
Přechod z hranolu na obrazovku, je tak trochu zvláštní. Někomu to vadí, jinému ne, je to individuální záležitost. Z9 má 0,5″ (12,7 mm) hledáček s rozlišením 1 280 × 960 pixelů OLED. Nyní trochu matematiky, 1 280 × 960 × 3 barvy (RGB) na pixel = 3 686 400 bodů, tzn. stejné rozlišení jako Z6 z roku 2018. Osobně bych čekal u TOP modelu značky v roce 2022 něco jiného. Jen pro srovnání, R5 a R3 od Canonu mají hledáčky s 5,76 Mdot a A1 od Sony má 9,43 Mdot.
Tím nechci říci, že Nikon udělal něco špatně. Pohled do hledáčku je vynikající. Vělikost, světelnost, prostě supr. Když si však představím první mobil a jeho zobrazovací schopnosti v porovnání s tím co máme nyní a kolik let od toho uplynulo, tak jsem prostě u Z9 čekal něco jiného. Asi jsem moc namlsaný všemi těmi elektronickými novinkami s jejich schopnostmi anebo mám jen bujnou fantazii.
Na druhou stranu konkurence Z9 používá hledáček s větším rozlišením, avšak neumí jej využít na maximum. Nikon evidentně zvolil konzervativnější řešení, ale v konečném důsledku správné, protože nízká odezva a vysoká snímkovací frekvence nabízí konzistentní zobrazovací výsledek. Z toho plyne, že ne vždy co je ve srovnávací tabulce horší znamená v praxi to samé. Odezva hledáčku Z9 je nulová, bez blackoutu či zpoždění při focení. Vyrovnání jasu vzhledem k okolním světelným podmínkám funguje na rozdíl od konkurence, např. Sony A1 perfektně. A1 má 9,43 milionu bodů, ale po namáčknutí spouště jeho hodnota klesne na cca třetinu.
STABILIZACE
Nikon i Canon dlouho zastávali teorii, že nejúčinnější stabilizací obrazu je systém používaný v objektivech. Canon jej označuje jako IS a Nikon VR. Jsem rád, že svůj názor přehodnotili. Z9 díky tomu dostala do vínku stabilizovaný snímač, který funguje skvěle s objektivy bez stabilizace i s ní. A nyní nastává polemika, kolik ustabilizovaných EV je dost. Z9 s objektivy, které mají bajonet Z, zvládne 5 EV a s ostatními objektivy 3 EV. Je to hodně, nebo málo? Na to si musí odpovědět každý sám. Každopádně s objektivy, které mají bajonet F a současně i stabilizaci (VR) koriguje fotoaparát naklánění a objektiv pak sklon a otáčení. U objektivů s bajonetem F bez VR fotoaparát koriguje vše, náklon, sklon i otáčení.
AUTOFOCUS
Oproti zrcadlovkám je systém automatického zaostřování u Z9 zase o kus dál. Ten kdo používal u zrcadlovky ostřící body, bez ohledu na to jestli jeden, nebo více, je mile překvapen spolehlivostí ostřícího systému Z9. Možná to je jeden z důvodů, proč Nikon hlásá, že Z9 má nejrychlejší, nejsofistikovanější a nejspolehlivější AF který kdy stvořil. Tohoto úspěchu se mu prý podařilo dosáhnout díky novému algoritmu detekce předmětů a 3D-Trackingu. Docela sebevědomé prohlášení, ne? Všimněte si, jak se Nikon snaží uchlácholit potenciální i reálné uživatele značky Nikon tím, že svůj výrok „Nikon’s Fastest“ vztahuje jen na sebe a nikoli vůči konkurenci. Dost polemiky, nyní něco z praxe. Automatický AF detekuje devět typů objektů, což jej řadí na přední příčky na světě, alespoň v tomto bodě.
Některé z definovaných objektů jsem si vyzkoušel a zdá se, že to má jistý potenciál do budoucna. Záměrně neříkám je to dobré/špatné, beru to tak, že jde o prvotinu, která potřebuje čas k dokonalému vyladění. AF DSLR také nebyl hned ideální. Vzhledem ke znalosti 3D u zrcadlovek jsem neočekával žádný zázrak, ale fotoaparát Z9 mne překvapil. Nicméně, zatím si neumím představit, že bych se na něj spoléhal ve všech situacích a fotil jen s ním. Asi jsem v tomto ohledu zaujatý, ale víc věřím sobě, než automatice.
ZÁVĚRKA
Z9 nemá mechanickou závěrku a tak se uvolnilo místo pro protiprachový kryt snímače, který se zavře s vypnutím fotoaparátu. To je změna oproti řešení, se kterým přišel Canon. V Canonu R5, R3 je krytem samotná závěrka. Ta bohužel není tak rychlá jako kryt v Z9 a navíc je velmi křehká.
Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že čistě elektronická závěrka v Z9 také není úplně bez chyb. Jde o problémy, se kterými se potýkají asi všechny moderní fotoaparáty napříč jednotlivými značkami s elektronickou závěrkou. Proto by bylo divné, kdyby u Z9 nic nebylo. O co jde? Pruhy, aneb tzv. banding.
Kdy k tmu dochází? Zejména při fotografování objektu, za nímž je v pozadí osvětlený banner, např. reklamní LED tabule. Banding je zřetelný právě na reklamní LED tabuli. Druhou situací, kdy ke zmíněnému nešvaru dochází je fotografování s blesky včetně záblesků třetích stran, ale jen v režimu HSS. Se značkovými blesky Nikon problém není. To znamená, že aktualizace firmwaru by měla vše odstranit. Ostatně s LED tabulemi v pozadí měla v minulosti problém i společnost Sony s A1 a podařilo se jí to vyřešit aktualizací. Budu tedy doufat, že Nikon v dohledné době vydá opravu softwaru, kterou vyřeší oba zmíněné problémy.
BATERIE
Na internetu o bateriích v bezrcadlovkách kolují ne zrovna povzbudivé informace. Proč? Protože každý je rozmlsaný klasickou zrcadlovkou, která měla baterii schopnou vydržet opravdu hodně dlouho. Bezrcadlovky vzhledem k tomu, že potřebují část energie pro zadní LCD, hledáček, stabilizaci atd. musí mít zákonitě menší výdrž. Nicméně podstata toho, jak dlouho vám baterie vydrží, je na uživateli, resp. jeho způsobu fotografování. Někdo fotí jen na zadní LCD, jiný na hledáček a další na kombinaci obojího. Kupodivu, větším žroutem energie je hledáček, nikoli zadní velký LCD jak by se někdo mohl domnívat. Z9 má sice svojí baterii, ale je možné využívat i starší z D5 a D6. Její výdrž mi přišla dostačující. Ano, není to jako u předchůdců, ale za mě dobrý. Bez problémů zvládala 2500 fotek, než se začala ozývat že potřebuje dobít.
CO SE NEPOVEDLO
Tato část článku nemá sloužit jako něco k odrazení od pořízení Z9, ale spíše jen upozornění, že ne vše je dotaženo do konce. Osobně předpokládám, že postupem času dojde k vyladění všech nešvarů fotoaparátu, tak jako tomu bylo i u DSLR.
Automatické ostření na oko
Pokud použijete funkci automatického ostření na oko při nízkém osvětlení s kontinuálním ostřením (AF-C), může se vám může stát, že fotografie nebudou zaostřeny přesně. Tato kombinace nastavení je při nízké intenzitě okolního světla (šero) nespolehlivá. Matematicky je to možné vyjádřit tak, že za dostatku světla budete mít téměř 100% úspěšnost, ale za šera klesne počet správně zaostřených fotografií o cca 30%. Není to nic fatálního, ale vyšší chybovost to je. Zajímavé je, že když máte zapnuto AF-S, tak se zmíněný problém neprojeví. Vzhledem k tomu, že foťák je určen i pro sporťáky, kteří používají AF-C jako primární režim, tak je to smutné zjištění.
Živý histogram
Pro běžné nastavení funguje vše na jedničku. Používáte-li banky, kde máte uložené nastavení pro různé situace, tak může nastat zádrhel. Při nastavení zobrazovat histogram ve všech bankách (A, B, C, D) se živý histogram zobrazí v hledáčku jen ve třech a čtvrtou banku ignoruje. Stejný problém není jen s hledáčkem, ale i u zadního displeje. Proč, netuším. Nepodařilo se mi najít chybu. Ani strýček Google si s tím neuměl poradit. Pouze našel lidi, kteří se s tím také setkali.
Ostření s prioritou času „S“
Co může být na tomto nastavení problematické? Taky jsem se divil. Fotoaparát normálně ostřil, indikoval, že má zaostřeno, ale odmítal spustit závěrku. Takže vlastně nic nevyfotil. Pro doplnění jednalo se opět o režim AF-C. Když jej přepnete ve stejném režimu na automatiku, tj. ať rozpozná objekt a sleduje jej, tak vše fungovalo normálně. Stejně tak stará metoda s předostřením fungovala bez problémů. Hledal jsem chybu v nastavení, resetoval vše, vypnul, dokonce opakovaně odložil na nějakou dobu, abych samozřejmě vychladl já, nikoli Z9, ale nic nepomohlo. Nepodařilo se mi rozklíčovat, proč se choval takto záhadně.
FTZ
Díky integrovanému gripu se fotoaprát lépe drží. Vlastníte-li starší objektivy, nemusí být ani moc staré třeba řada „F nebo E“, které chcete ještě nějakou dobu používat i na Z9, musíte mít adaptér. Pozor na adaptér FTZ první generace. Proč? Protože má výstupek, který vám bude bránit v uložení prstů při fotografování na výšku. FTZ II už je kulatý a ničemu nebrání. Proč se nad tímto problémem nezamyslel někdo z vývojářů už při první generaci adaptéru? To to opravdu nikdo netestoval, nebo mu to nevadilo? Co na to říci, snad jen hlášku z jednoho filmu „Kde soudruzi z NDR udělali chybu?“.
Fotografování na výšku
Fotografování na výšku není nic neobvyklého, tedy pokud vše funguje tak jak má. Ano, nejdříve je zapotřebí aktivovat tlačítka, zejména spoušť. Pak už stačí jen otočit fotoaparát a fotit. V hledáčku bylo vše v pořádku a nebyl žádný problém. Nicméně jakmile jsem chtěl fotit pomocí zadního LCD tak nastalo rozčarování, respektive tma. Vypnul jsem spoušť pro focení na výšku a LCD se rozsvítil. Stejná situace nastala i když jsem si chtěl prohlédnou vyfocenou fotografii. Prostě jakmile jsem měl aktivovanou spoušť pro fotografování na výšku tak jsem zadní LCD nerozsvítil. Proč, nevím. Chvíli jsem hledal v menu, kde může být chyba, resp. co mám špatně nastavené, nezapnuté, … Nenašel jsem to. Ano je pravda, že vzhledem k předchozím problémům už jsem byl trochu rozladěný z toho, co mi zase nejde a asi jsem nedostatečně nehledal. Takže tuhle chybu připisuji spíše sobě než Z9, ale v danou chvíli mě to rozladilo.
ZÁVĚR
Co říci o Z9? Nikon D5 a D6 mají vynikající ergonomii s intuitivní ovládáním. U Z9 alespoň pro mé ruce je to s ergonomií poněkud jinak. Tento bod beru jako individuální, protože každý máme jiné ruce. Ovládání je klasické Nikoní, takže tady nehrozí nic, kde by ten, kdo zná Nikon zatápal. Oproti menším sourozencům Z6 a Z7 I/II má vylepšený autofocus v automatických režimech sledování, doplněný o 3D, který „mini bráchové“ nemají. Musím konstatovat, že ani s protisvětlem nebyl žádný problém. Objekt zalitý sluncem našel bez problémů a zaostřil. V případě šera není Z9 bezchybná, viz. „co se nepovedlo“.
Každopádně je potřeba si úchop, ovládání ale hlavně nový autofocus pořádně vyzkoušet v různých situacích a světelných podmínkách aby si byl člověk jistý, kdy mu může věřit na 100% a kdy AF zaváhá. Není nic horšího než se spoléhat, být v časovém presu a … V tu chvíli Vám určitě zákon schválnosti zajistí nějaký problém a moment, kterých chcete vyfotit je nenávratně pryč.